Každý to už někdy zažil. Na vaši hlavu se snese nevhodná poznámka o vaší inteligenci, vzhledu či kompetentnosti. Někdy je slovní útok natolik hrubý, že šokem oněmíme. Přitom to je to poslední, jak bychom chtěli zareagovat. Přejeme si rychle vymyslet ještě jízlivější repliku, útok vrátit a pomstít se. Bohužel v tom překvapení se naše slovní kreativita dostane pod bod mrazu. Mozek bez dostatečného přístupu kyslíku nepracuje efektivně. A my často právě reagujeme tak, že zadržíme dech.
Proč se naváží zrovna do mě?
Jsou lidé, kteří jsou obětními beránky nejapných poznámek častěji než ostatní. Svoji nejistotu totiž vyjadřují svým nejistým shrbeným postojem, těkají očima, snaží se za každou cenu chovat zdvořile a neumějí říci ne. Útočníci si je tak snadno předem vytipují a mají jistotu, že budou mít převahu.
Pravidelnost je pro děti důležitá – Jak by měl vypadat jídelníček dětí v předškolním a školním věku?
Abyste se vymanili z role oběti, musíte si zvýšit osobní autoritu. To znamená, že musíte nejenom působit sebevědomě, ale také se tak doopravdy cítit. Pak z vás bude autorita přímo zářit a už jen tahle změna postoje může některé útočníky odradit. Tuší, že by najednou nemuseli mít poslední slovo a když není výhra jistá, už pro ně není tahle „hra“ zajímavá.
Vystupujte rozhodně
Rozhodné vystupování si můžete nacvičit, zkuste těchto několik tipů:
- Představte si kolem sebe průhledný ochranný štít, který vás před útoky chrání.
- Spusťte ramena dolů a do šíře.
- Dívejte se druhým do očí.
- Nenadávejte sami sobě.
- Řekněte stručně a jasně, co chcete a co nechcete.
- Nežadoňte o pochopení. Trvejte si na svém, svá přání klidně zopakujte.
- Jednejte s ostatními tak, jak chcete, aby jednali oni s vámi.
První pomoc po útoku
Když vás někdo urazí, nenamáhejte se s rychlou odpovědí. Dejte si čas na rozmyšlenou. Dýchejte. Držte si od útočníka odstup, klidně můžete odejít i z místnosti. Než se budete bránit, je důležité se rozhodnout, jestli vůbec chcete plýtvat svoji energií a na útok nějak reagovat.
Vyberte vhodnou strategii k obraně
Pokud se nechcete nechat nevhodným výrokem vyrušit z práce, můžete nechat útočníka tzv. běžet do prázdna. To znamená, že nepromluvíte a odpovíte jen řečí těla. Podívejte se na útočníka jako na mimozemšťana nebo mu lehce přikývněte a dále pokračujte ve vaší započaté činnosti. Druhá strategie je tzv. objížďka. Cíleně a náhle změňte téma hovoru a útok v klidu přejděte.
Štěstí je pro každého – Jak a kde najít svoje životní štěstí
Pokud přeci jenom něco říct chcete, ale hned vás nic nenapadá, můžete použít strategii dvouslabičného komentáře: Aha, Ano? No ne! Vida! Tak tak. Pokud chcete útočníka zmást, je ideální strategie nevhodného přísloví. Pokud například na útočnou větu „Ty vůbec nepřemýšlíš!“ odpovíte příslovím: „Ranní ptáče dál doskáče“, váš protivník zůstane na pospas zmatku, jak to vlastně myslíte.
Můžete použít jakékoliv známé přísloví, je však důležité, aby nemělo s útočnou větou nic společného a tudíž vaše reakce byla co nejméně logická. Jestli jste nevěcně kritizování, například během vaší prezentace, používejte strategii vyjasňující protiotázka. V případě, že útočník kritizuje: „Tento způsob prezentace je naprosto nevkusný!“ Reagujte protiotázkou: „Co rozumíte pod pojmem nevkusný?“ Už nejste podřízení, teď vyslovujete požadavky vy, váš partner je nucen obhájit svoji kritiku a vy získáte čas.
Pokud vám vadí rýpání a nafoukanost druhých, můžete využít strategii vzdát se a souhlasit. Ale dejte druhému za pravdu jen v případě, že to můžete udělat bez jakékoliv újmy na svém duševním zdraví. Útok: „Ty prostě nejsi normální.“ Souhlas: „Když ti to pomůže, rád s tebou souhlasím.“
Při důležitých rozhovorech nebo jednáních je vhodné použít strategii souhlasu s neústupností. Útočníkovi ukážete, že chápete jeho úhel pohledu, ale dále budete trvat na svých potřebách. Útok:„Nepřemýšlejte tak dlouho. Nemůže být tak těžké říct prostě ano.“ Souhlas s neústupností: „Chápu, že byste rád slyšel rychlou odpověď, ale já potřebuji ještě den na rozmyšlenou.“
Potlačovaný vzdor může explodovat – Vzdor je jen slovo, kterého se rodiče bojí a děti mu nerozumí
Pokud chcete být lehce ironičtí, můžete použít strategii lichotka. Útok: „Když budeš vždycky reagovat tak útlocitně, nikoho o svých argumentech nepřesvědčíš.“ Lichotka: „Velmi ti děkuji za tvoje úžasné rady.“ Čím přehnaněji chválíte, tím intenzivněji strategie působí: „Tvých kvalit prostě nikdy nemohu dosáhnout!“
Další strategie věcného konstatování je účinná u nevěcné kritiky, při výčitkách a popichování. Útok: „Co to máš za účes? To je příšerný střih.“ Věcné konstatování: „Můj nový účes se ti nelíbí, máš zřejmě jiný vkus.“ Pokud si potřebujete stanovit při komunikaci jasné meze, ukažte svoji autoritu. Buďte přísní a útočníka konfrontujte. Útok: „Zapojte mozek, než otevřete ústa.“ Konfrontace: „Ta poznámka mě ranila, přestaňte mě urážet.“
Jestliže s vámi lidé mluví kousavým tónem a nemají pádné argumenty, vraťte rozhovor na věcnou rovinu. Útok: „Na tohle téma nemáte evidentně mozkovou kapacitu.“ Odpověď na rovinu: „Touto poznámkou mě osobně napadáte.“ Chcete-li s někým dlouhodobě dobře vycházet, vyjasněte si pravidla. Útok: „Jestli tomu věříš, tak jsi úplně naivní.“ Vyjasnění pravidel: „Prosím, zůstaňme věcní.“
Při psaní tohoto článku jsem se inspirovala knihou „Jak se bránit hloupým řečem“ od Barbary Berckhanové.
„S přítelem schopným konstruktivní kritiky po boku můžeš jít rychleji vpřed.“
